Praga V3S rychlosklápeč
Mé první setkání s V3 eskou bylo v září 2005. Chtěli jsme začít stavět a měli jsme velikou zahradu se spoustou stromů, které bylo třeba vytáhnout a provést terénní úpravy.
Začal jsem tedy pátrat po nějaké sklápěčce a našel jsem „vaničku“, pro kterou jsme vyrazili do Horní Řasnice (vesnice nad Frýdlantem). Auto fungovalo, cena byla 22 tis. Tak jsme si plácli.
Před cestou domů bylo ještě nutné vyložit králičí hnůj a kožky, které byli delší dobu na korbě a nešli vyklopit a pak jsme vyrazili k domovu. Musím říct, že Pragovka na silnici bylo pro mě ohromné zklamání, její přednosti jsem ocenil až mnohem později. Auto jsem odvezl do Jabkenic, tam jsme ho s tátou dali trochu dohromady. Vyměnili jsme prohnilé přední blatníky, opravili přední nápravu, vyčistili a namazali pera, vyměnili a doplnili oleje, táta přenýtoval brzdové obložení, trochu povařil kabinu a korbu a auto bylo připravené k další práci.
S „vaničkou“ jsme postavily celý dům, vytrhali 80 leté jabloně, navozili panely na cestu, udělali asi 200 kubíků dřeva a do dnes mi je hrozně líto, že jsem jí prodal. Nebylo lepšího pomocníka.
Bohužel neměla TP a byl zaveden bodový systém. Její vzhled vylučoval možnost veteránských SPZ a tak jsem usoudil, že bude nejrozumnější se tohoto pokladu zbavit a pořídit něco s čím bude možné jezdit legálně po silnici. Nakonec odjela těžit dřevo někam pod Prahu.